Halloween

08.11.2020

Ahoj Foxy, 
tak nějak se pořád peru s povinnostmi prefekta, ale dá se to nějak zvládat. 
No jinak dny po pohřbu na hradě utíkají docela rychle i když nálada byla dlouho ponurá. Hodiny ubíhali rychle a docela se i na ně těším. A jako vždy na hodiny chodím sama, ale na to jsem si zvykla a je to vlastně i docela fajn. Jednu sobotu jsem stála s Lykaonem u brány a najednou se zvedl vítr, ale nebylo to tak moc tak jsme si ještě povídali. Jenže po nějaké době se vítr zvedl a tak mě Lykaon poslal do hradu, ikdyž se mi nechtělo je pravda že ten vítr teda už měl pořádnou sílu. Pochopitelně jsem měla o něj strach a Alice vyběhla z hradu, aby ho dostala do bezpečí. Lykaon byl schován v hospodě a bylo od Al velmi odvážné, že vyběhla, jenže v tu chvíli jsem měla obavu o oba, když kolem řádili tornáda. Po chvíli se Al vrátila a byla v pořádku a Lykaon byl taky v pořádku. Docela mi spadl kámen ze srdce, že jsou oba v pohodě. 
No než jsem se nadála byl tu Předvečer všech svatých. Když jsem vyšla z pokoje do společenské místnosti byla přestavěná a stála tam tabule. Tak celá natěšená jsem  k ní přišla a začala jsem si na ni číst, když jsem ji dočetla zjistila jsem, že letos je to inspirováné Fantomem opery, což je fajn. Pak jsem se vydala dolů na snídani, najednou se rozezněl rozhlas a já si šla půjčit šaty. A musím říct, že mi to v nich docela slušelo.

Když jsem se převlékla do šatů vydala jsem se hledat nápovědy, které začínali na nádvoří. Našla jsem dvě škrabošky a tabuli, jenže pak jsem nemohla nic najít. Po nějaké chvíli se z poza dveří v tom divadle co bylo na nádvoří, začal ozývat zpět. Po chvíli se dveře otevřeli a vydali jsme se dál hledat další škrabošky. Chodilo se v zákulisí divadla a i v suterénu a i na střeše a všude byly škrabošky a tabule s příběhem, který to vše parádně dokresloval. Na konci celého příběhu jsme ze škrabošek jsme pak měli poskládat slovo a to pošeptat do závěsu. Když bylo správné závěs se odhrnul a z truhly jsme si mohly vzít jeden sáček ve kterém byla odměna. A pak jsme se vrátili na lodičkách do hradu. Foxy zabralo mi to skoro celý den, ale chtěla jsem si to užít což se mi povedlo. Odměnu jsem si odnesla na kolej a pak se vydala dolů na ples. Než jsme mohli jít na ples několikrát zase v celém hradě sfoukli najednou všechny svíčky. Bylo to divný a začíná mě to děsit, co se to děje. Po nějaké době se otevřeli dveře a mi vešli do sálu, který byl nádherný. Seděla jsem u stolu ze Sarah, Emmou, Elen a myslím, že ještě tam byla Nat. Někdy před půlnocí jsme se odebrali na kolej, kde jsem ještě chvíli trénovala než jsem šla spát. 
Čau Pheo

© Pheo LeRoux
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky