Nový začátek

Ahoj Foxy, 
asi se divíš proč tenhle obrázek, ale hned ti to zkusím nějak postupně vysvětlit. 
Někdy kolem Mistrovství ve famfrpálu mi bývalo špatně od žaludku a občas jsem i zvracela. Myslela jsem, že to může být z jídla nebo alkoholu, ale mohlo by to být i od nervů. Jenže Lykaonovi to přišlo divný a tak nějak mě "dotáhl" k Mungovi, aby mě vyšetřili. Byla jsem z toho absolutně mimo, když mi doktorka řekla: ,,Jste těhotná!" Pak jsme to řekli Lykaonovi a odešli jsme domů, kde jsme se domluvili, že se to pokusíme udržet v tajnosti dokud to půjde. Ale přeci jen pár lidem jsme to řekli. Celý léto pak celkem bylo v pohodě, jelikož mi už nebylo zle a bylo to moc fajn. Celkem jsem se s tím i smířila, že budeme mít dítě a na Magosu jsem koupila i první věc pro to maličké. Spousta známých a nejlepší kamarádky odjeli do školy a já se jala toho shánět si aktivně práci než to na mě půjde vidět. Někdy první týden v září jsem si všimla, že už mám malinko vypouklý podbřišek a nejdou mi pořádně zapnout kalhoty a tak jsem začala nosit legíny.  Jenže co se nestalo... a na ten den si budu pamatovat asi ještě dlouho. Bylo to 21.září a já měla od večera křeče v břiše a další den ráno jsem začala krvácet. Tak jsem to řekla Lykaonovi a rozhodli jsme se, že pro jistotu zajdeme k doktorovi. To čekání než mě doktor vyšetří bylo šílený. Pak jsem vešla a doktor mě vyšetřil, když se na mě podíval se smutným pohledem bylo mi jasné, že je něco špatně. A já jako ve snu jsem slyšela: ,,Je mi to moc líto, že pro vás nemám dobré zprávy, ale někdy během noci nebo dnes ráno jste potratila." Ten moment jsem měla pocit jako kdyby mi zarazil ledový krápník do srdce. Jako ve snu jsem přešla do druhé místnosti a oznámila jsem mu to. Společně jsme odešli domů a z toho večera si nepamatuju skoro nic. Pár dní jsem byla úplně bez energie a jakéhokoliv zájmu, jen jsem ležela v posteli a nechtěla jsem ani jíst. Jenže pak mě čekalo setkání s Leou a na to jsem musela být trochu v pohodě. Tak jsem se dala trochu dohromady a kupodivu to bylo strašně milé setkání a byla mi velkým rádcem a oporou a vše mi vysvětlila, jelikož si již dvakrát tímhle prošla a fakt mi v tomhle strašně pomohla a byla jsem ráda, že ji mám. Už se pomalu dávám dohromady a těším se do nové práce. Nakonec jsem poměrně ráda, že to tak dopadlo i přes tu bolest. Jelikož se můžu soustředit na kariéru a svatbu. 
Snad s lepšími událostmi se brzy ozvu 
Čau Pheo