Vánoce v Paříži

Ahoj Foxy,
je konec ledna a já se konečně dostala k tomu, abych ti sdělila co se stalo o Vánocích, ale začneme trochu po pořádku. 
Na začátku prosince, jsem se přihlásila stejně jako vloni do Secret Santy, kde na mě letos padla profesorka Alashama Mang. I když osobně se neznáme, ale vím od ostatních, že učí hlavně bylinky a lektvary. Což se mi docela hodilo a tak jsem napsala sestře ať mi koupí nějaký pěkný sušící plech a zrovna jsem ji k tomu poslala peníze. Ségra během pár dní poslala pěkný dárek a já ho zabalila. Sehnala jsme pro zbytek dárky, které jsem zabalila. Letos to není nic moc extra, ale chystám pro kolej ještě překvapení.
V den odjezdu domů jsem se rychle nasnídala a šla se sbalit do krosny a celá natěšená vzala dárky a hodila do příslušných truhliček. Během pár chvil jsme se přemístili do Kotle a a já pak rychle pokračovala na nádraží, abych stihla vlak do Paříže. Cesta byla poměrně rychlá a na nádraží mě čekal taťka. Dojeli jsme k nám na dům, já se převlékla a už jsme šli k LeRoux a celý večer jsem si moc užilo a bylo moc skvělý. Po vydatné večeři jsme šli na půlnoční mši, poté jsme si na trzích dali svařené víno. Rozloučila jsem se s rodiči s tím, že se před Silvestrem uvidíme a celkem brzy jsem šťastná, usnula v náručí Lykaona při zapáleném krbu se spalo nádherně. Ráno jsme rozbalily dárky, kterých bylo opravdu hodně. Po obědě jsme se přesunuli na byt k Paulovi, kde jsme si rychle vybalili a udělali si druhou večeři i s Rachel. Celý den utíkal rychle a fakt v této společnosti tří milovaných lidí jsem si to absolutně užívala. Večere se nám povedla a zase jsem se přejedla. Po večeři jsme si předali dárky a šli jsme na kluziště, abychom všichni vyzkoušeli nové brusle co jsme dostali. Po chvíli bruslení mě Lykaon dotáhl doprostřed kluziště. Já se na něj podívala a najednou jako bych vnímala jen jeho a okolní svět pro mě přestal existovat. Zadívala jsem se mu do očí a rty mi šli do úsměvu, chytil mě za ruku a začal povídat: ,,Lásko...jsme spolu už přes dva roky a vím, že jsi pro mě ta pravá. Nikdy jsem k nikomu necítil tak nic silného jako k tobě a nedokážu si představit svou budoucnost bez tebe." Poté vytáhl krabičku z kapsy kalhot, otevřel ji a klekl si na koleno. Pak přišla ta osudová krátká věta. "Vezmeš si mě?"  V tu chvíli jsem cítila, že se mi z očí derou slzy a s dojetím v hlase jsem řekla: ,,Ano, vezmu si tě." Poté vstal a nasadil mi prsten, který je nádherný. Vášnivě jsem se s políbili a pevně objali, utřela jsem si slzy z tváře. Po chvíli nám pogratuloval Paul, který vše fotil a gratulovala nám i Rachel. Ještě chvíli jsem bruslili než jsme se vrátili k Paulovi na byt, kde proběhla velká oslava. 
Užívala jsem si přítomnost těch tří lidí a bylo to moc fajn. Den před Silvestrem jsem se setkali s obouma rodinama na oběd. Bylo to moc fajn a hlavně jsem se moc bavila jak jsme jim oznámili, že jsme se zasnoubili. Až u všech opadl prvotní šok, byli moc rádi a celý odpoledne a večer jsme si užili. Na Silvestra jsme všichni byli u Paula a hráli jsme hru co jsem dostala pod stromeček. Na Nový rok jsem se vracela zpátky do Londýna vlakem, který jsem málem nestihla, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Vrátila jsem se na hrad, padla unaveně do postele a dospávala všechny probdělé noci. 
S dalšími zápisky se ozvu
Čau Pheo